|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934 - 1938
Jiroušek, Filip ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
| |
|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934-1938
Jiroušek, Filip
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934-1938
Jiroušek, Filip
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934 - 1938
Jiroušek, Filip ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
| |
|
|
K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929-1931
Kazdová, Renáta ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929 - 1931" mapuje historii bulvárního tisku v našich zemích v letech mezi válkami, jeho vznik a vývoj u nás a v zemích, kde začal vznikat - v Anglii, Francii, Německu a USA. Práce se zabývá především parodií bulvárního tisku prostřednictvím Příšerného večerníku, který karikoval bulvární tisk vycházející pod vedením Jiřího Stříbrného a jeho koncernu Tempo. Práce se zabývá termíny parodie, satira a karikatura v obsahu Příšerného večerníku, týdeníku vycházejícím v Lidové tiskárně A. Němec. Cílem práce je analyzovat články Příšerného večerníku, které se zabývají osobností Jiřího Stříbrného a jeho tiskového koncernu, a pomocí výsledků této analýzy dojít k sociální konstrukci reality, tedy sociální konstrukci osobnosti Jiřího Stříbrného.
|
|
|
Vztah mezi československými fašistickými a fašizujícími stranami v období první republiky
Maňkoš, Petr ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce s názvem Vztah mezi československými fašistickými a fašizujícími stranami v období první republiky spadá do období tzv. první republiky, kterou je všeobecně označována Československá republika od 28. října 1918 do 29. září 1938. Diplomová práce má ambici přiblížit čtenáři vztah Národní obce fašistické a dalších fašizujících stran. V práci bude na jedné straně představena Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentantka českého fašismu. Na druhé straně bude věnována pozornost Národní lize Jiřího Stříbrného, a dále radikální části Československé strany národně demokratické. Především z tohoto trojúhelníku vznikaly vzájemné vztahy v českém fašismu. Do tohoto vztahu dále promlouvají další politické strany - Národní sjednocení a Národní fronta. V práci budou rovněž zohledněny osobní vztahy mezi Radolou Gajdou a Jiřím Stříbrným. Tyto osobní vztahy velmi ovlivnily fašismus v období první republiky. Důležité také bude si představit jak se tyto dvě osobnosti dostali k českému fašismu. Radola Gajda byl významným československým generálem na Sibiři v první světové válce. Jiří Stříbrný patřil mezi tzv. "muže 28. října" při vyhlášení samostatnosti Československa. Klíčová slova Fašismus, Československo, Národní obec fašistická, Národní liga, Československá strana národně demokratická, Radola...
|
host ::
RSS.